První týden ve školce…aneb adaptace do MŠ z mého pohledu

Když se naše dítě dožadovalo mojí pozornosti v době vaření oběda a začalo vyžadovat zvýšené nároky na čas a aktivity, usoudili jsme, že by mu to ve školce i prospělo….

Jelikož mám pocit, že nástup do školky nebyl z těch nejhorších (i přesto, že na slzičky došlo),  ráda bych se s vámi podělila o pár zkušeností, které nám pomohly…

Nejdřív bych ale chtěla říct, že co se týká komunikace, motoriky, sebeobsluhy, hygieny a sociální zralosti, syn byl po všech stránkách zralý pro nástup do mateřské školy. Jediné, co mu ještě úplně nejde je oblékání.

Psychicky jsme Huga (i sebe) připravovali na školku několik měsíců dopředu. Já jsem každý večer opakovala, že nechci do práce, že chci být doma s tím mým přerostlým miminkem a pan Dítě zase opakoval, že táta má korunky, a tak máma nemusí chodit do práce. Moje srdce málem puklo pokaždé, když ten malý človíček s tak vážným i trochu smutným výrazem řekl: “Ty musíš být tady doma se mnou.”

Jsem našemu Pantátovi vděčná, že jsem si mohla dovolit být “tak dlouho” s Hugem doma. Nevím jak to berou jiné mámy, ale já jsem každý den pomyslela na to, jaké to bude, když už budu “pořád” jen v práci. V potaz jsme brali to, že každé dítě je jiné. Některé děti se těší a některé děti chtějí zůstat s rodiči. Rozhodovali jsme se podle naší situaci a neřešili co musíme nebo bychom měli. Spoléhali jsme na sebe a na naše pocity.

Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou se ve výchově řídíme, je partnerství s dítětem. Snažíme se, aby měl i hlas pana Dítěte váhu. Ptáme se ho, co máme napsat paní učitelce do dotazníku – jak mu máme říkat, ptáme se ho co by chtěl a jak. Často se ještě vzteká, jelikož nám neumí rychle sdělit co chce, ale pracujeme na tom. Proto pro nás byla před nástupem do školky zásadní komunikace v pozitivním slova smyslu:

• Povídali jsme si o školce, jak to tam chodí, jaké asi mají hračky, probírali jsme denní rytmus a zdůrazňovali, že pro něj po svačince přijdeme. Mluvili jsme i tom, proč musí do školky (máma s tátou musí chodit do práce, vydělávat penízky, co si za ně můžeme potom koupit, že můžeme potom jezdit na výlety).
• Dívali jsme se na volně dostupná videa o tom, jak to chodí ve školce. Doporučuji i knížku Ema ve školce.
• Byli jsme se podívat na hřiště u školky. Syn si tam moc chtěl jít hrát, tak jsem mu řekla, že je zamčeno, a že tam si chodí hrát jen velké děti, které chodí do školky. V tu chvíli byl větší než my všichni 🙂
• V naší školce neprobíhal žádný adaptační týden pro nové děti, tudíž jsem v posledním přípravném týdnu vzala syna do školky, aby se podíval jak to tam vypadá a jaké mají hračky. I přes to, že byli pracovníci školky zaměstnaní úklidem, byli vstřícní a nechali nás se porozhlédnout.

Jedna z důležitých rad – nestrašte děti školkou – “Už abys byl ve školce” “Zlobíš, ještě že už půjdeš do školky” apod.

Jako rodiče máte možnost zůstat s dítětem první den ve školce. Nebo můžete první týden nechávat děti ve školce jen do oběda. Je to na domluvě se školkou a na vašem zvážení. Každé dítě je úplně jiné, takže se zkuste zamyslet a promluvit si s dítětem. Vzhledem k našim pracovním povinnostem jsme syna dali do školky na celý den a já si myslím, že tato strategie je lepší pro našeho prcka. Zvykal by si chodit po obědě a hůře by se adaptoval, kdybychom ho tam později nechávali spávat.

No a jak to tedy u nás probíhalo? V neděli večer jsme si povídali, že zítra se jde do školky a do práce. Ráno náš starostlivý Pantáta odvedl Huga do školky. Ten si vyzul boty, Pantáta mu pomohl rozepnout vestu a než mu ji pověsil na věšák, pan Dítě byl už ve třídě a hrál si s bagrem. Až nám bylo líto, že nás v tu chvíli nepotřeboval. Po školce jsme Huga pochválili a jako odměnu, že to tak krásně zvládl od nás dostal knížku.

Jak probíhal první “školkový den” u vás? Osvědčily se vám nějaké tipy pro lepší adaptaci? Já se občas začtu do jednoho ze článků Nevýchovy – třeba vás i tento o školce zaujme.