Čteme si/ Divný brach strach

Je něco, čeho se bojíš? Ne. Jen o brášku. Jenom blesku. A když k tomu prší. Snad každé dítě má období, kdy se něčeho bojí. Já jsem v dětství skákala na zem před náletem mouchy. Hugo má taky strach. Nejen o brášku. Vloni si ze školky přinesl strach, že za oknem jeho pokojíčku je vrána. Bojí se tmy. A bojí se klapky větráku v koupelně. Bude toho víc. A když jsem narazila na tuto knížku Divný brach strach od Martiny Špinkové, musela jsem ji pořídit i domů.Knížku Divný brach strach vydalo nakladatelství Cesta domů v roce 2017, doporučila bych ji klidně pro děti mladší čtyř let.

Viděl někdy někdo strach? Jak vlastně vypadá? Víte, že strach může být i prospěšný? Někoho může třeba i zachránit. Tato publikace nepřibližuje dětem jen různé podoby strachu – můžeme se bát o někoho, můžeme se bát nehody, na silnici, povodní, nemocí, můžeme se bát tmy…Každý z nás prožívá strach trošku jinak. A každý z nás má strach z něčeho jiného.

V dnešní době je strach skloňovaným slovem snad ve všech pádech, takže téma je více než aktuální. Děti jsou vnímavější, než se nám někdy může zdát.  A bavit se o strachu není přeci tabu.

Divný brach strach je kniha o pár větách, a i v nich obsáhne vše, co je potřeba. Po výtvarné stránce je knížka velmi vydařená, já si ji prohlížím snad radši, než Hugo. S Hugem probíráme, třeba i to, že mít strach je běžná věc. Všichni se něčeho bojíme.

Knížku můžete mít přečtenou za jeden večer, ale důležité je s dětmi při čtení této knihy diskutovat. Bavit se o strachu. Přiznat se, že i vy máte z něčeho strach. Zjistit, co dětem k překonání strachu pomáhá. U nás je to puštěný větrák v koupelně, rozsvícená lampička a někdy i přítomnost rodičů.

“Ale prosím tě, vždyť pod tou postelí nic není, neboj se a běž si lehnout”. Znáte tu větu? Já jo, ale nerada ji říkám.

Z čeho mají strach vaše děti? A z čeho jste měli jako malí strach vy?