Z lásky…

Nedávno jsem Pantátovi říkala něco o tom, že bych chtěla blahočet. Kdo neví, je to taková pokojovka ala „oškubaný jehličnatý stromek“. Ale mě se líbí. Načež mi odpověděl, že mi určitě brzy donese kytku, protože se blíží Valentýn. Ale rozhodně mi ji nedá na Valentýna, ale „jen tak“, z lásky.

Takový dárek nebo pozornost plus mínus pár dní kolem Valentýna dostávám každý rok. A pak kytičku k MDŽ a pusu v květnu. To jaro je docela hezký. Škoda sociálních médií, které vám ukazují ty nejromantičtější chvíle, jaké si jen dovedete představit. Pugéty, které váš partner nesežene, i kdyby obešel všechna květinářství ve městě (na naší vesnici je tedy jen jedno a pod pojmem velká kytice si představují 6 růží), romantická gesta, luxusní kabelky. Neustálé porovnání s jinými páry, to je to, s čím asi hodně z nás bojuje. To, že se dámy na fotkách sociálních sítí usmívají na všech fotkách, neznamená, že když my dostaneme stejnou kytici, budeme stejně šťastné jako ony.

To, že nás má druhý rád, je po několika letech vztahu už úplně o něčem jiném, obzvlášť pokud máte děti. Nebudu nikomu mazat med kolem úst. Z lásky občas dostanu nějaké jídlo, abych z něj mohla něco dobrého uvařit nebo aviváž, která mi tak pěkně voněla a zrovna byla v akci.

Někdy je u nás projevem lásky vyskládání myčky nebo vynesení tříděného odpadu. Já zase z lásky nezapálím vonný vosk. Dělám to jen, když není Pantáta doma, je na to úplně alergický. Vlastně si říkám, že by to z lásky mohl vydržet, že? Možná by to i vydržel, kdybychom spolu byli pár měsíců a ne pár let.

Už šest let se snažím doma přitopit a otáčím hlavicí na radiátoru a Pantáta už ji šest let otáčí, bez jediného slova, velmi nenápadně, zase zpátky (četli jste někdo knihu Muž jménem Ove?). Z lásky si nachystáme zubní kartáček i když se na sebe zlobíme. A když se na sebe zlobíme, z  lásky si neomlátíme pánvičku o hlavu, i když máme sto chutí to udělat.

Když se zlobím já, Pantáta už po tolika letech ví, že se blíží má hormonální bouře a že se před ní neschová. Jediné, co může je, zeptat se, zda teď přichází ty dny, kdy se musí obrnit trpělivostí a dobrou náladou. Z lásky se s ním dívám na stupidní seriál nebo film, u kterého on usne – já ho nesmím budit a musím se dokoukat, protože neumím odejít v půlce, ani když mě to nebaví. Z lásky si vyčítáme, že jsme se špatně podívali, udělali špatné gesto nebo neřekli dostatečně s láskou: „Dobré ráno“.

Kdybych si měla představit, že by mi teď Pantáta nemohl otáčet hlavice na topení nebo by mi večer nenachystal kartáček, fakt by mi to chybělo. Muži na rozdíl od žen nehledají problémy tam, kde nejsou (já teda vím, že jsou, ale oni si to nemyslí). Nevidí nám do hlavy a i kdyby viděli, nepochopili by to. A my zase nechápeme je, že opravdu nečekali, že mi ten sušák na prádlo neudělá takovou radost, jakou očekával. Važte si i toho, že váš partner vynese koš, když ho o to požádáte (dvakrát, pětkrát, desetkrát) a nemusíte to nakonec udělat sami, i když by to bylo jednodušší a rychlejší.

Lásce zdar.

A co vy? Doplňte: Z lásky….

 

 

Další články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *