Travel: Přes 9 zemí za 7 dní aneb jak probíhal náš roadtrip

IMG_1531

Už jsme doma. Všichni a spolu. Ale bylo to krásné rande…

Už jsem se o tom zmiňovala na sociálních sítích. O tomto výletu jsem nevěděla vůbec nic. Několik týdnů před naším plánovaným odjezdem se Pantáta zavřel do pracovny a udělil mi zákaz vstupu. Dokonce zákaz byť jen nakouknout, abych nepřišla na to, co tam Pantáta kuje za překvapení. Věděla jsem jen, že se musím sbalit do jedné cestovní tašky na týden a to bylo asi tak všechno. Když nastal den D, Pantáta popadl každému jedno malé zavazadlo a vyrazili jsme kdo ví kam. Já jsem měla tip, že pojedeme někam na jih…

Než jsme vyjeli, Pantáta mi dal nápovědu – číslo 9.

autempres9zemi

1- Německo

První den jsme byli na cestě asi 8 hodin a zapíchli jsme to v Norimberku, konkrétně v části Schwabach při sjezdu z dálnice v hotelu Holiday Inn. Na přespání je hotel (i svou polohou) ideální. Večer jsme ještě rychle prošli Schwabach, v historickém centru mají výbornou zmrzlinu. V 7 hodin ráno jsme vstali a po vydatné snídani v 8.00 vyrazili dále.

4526643599049656755-account_id=1

4705709158915678232-account_id=1

Jeli jsme po dálnici, v Německu není omezená rychlost, takže Pantáta zkoušel co mu naše autíčko dovolí. Spousta lidí nám říká, že jezdíme rychle a jsou z toho nervózní, já jsem však na dálnici přečetla půlku knížky s přehledem a bez stresu. Pantáta zjistil, že při 260km/h se nedá umýt přední sklo – voda z ostřikovačů v té rychlosti vyletí úplně jinam, než by Pantáta chtěl.

Ceduli směr Paris jsme minuli. V duchu jsem se rozloučila s Francií a odbočili jsme na Lucembursko. Ach, tak kam to asi jedeme? Přemítala jsem si v hlavě mapu Evropy, ale co já vím kde vůbec jsme a kam pojedeme? V Lucembursku nastala trošku krizová situace. Potřebovali jsme tankovat a benzinka nikde. Palubní počítač už místo kilometrů hlásil čtyři hvězdičky ****. V pohranici Nemecka s Lucemburskem jsme urazili okolo 100km aniz bychom natrefili na nejakou benzinku. Kupodivu se nám na výpary jelo z kopečka docela dobře. Architektura v Lucembursku je krásná, já jsem unešená z barevných okenic a domů z kamene.

Belgie. Popravdě jsme si přesně nevšimli kdy jsme tam vjeli, takže mám pocit, že jsme za pět minut byli u dalších hranic. Tentokrát s Francií. Pantáta staví a fotí auto u hranic na Instagram.

Jaké byly moje myšlenky?

Cože? Jaktooo? Jedeme do Paříže? Musíme jet do Paříže, když už jsme ve Francii, to by mi přeci Pantáta neudělal….Že ne?

2 – Francie

V Paříži byla 1. 5. demonstrace proti Národní frontě a její prezidentské kandidátce Marine Le Penové. Centrum, které jsme potřebovali projet, abychom se dostali do hotelu, bylo uzavřené. Náš příjezd se tedy prodloužil až do 20.15. 12 hodin v autě a další hodina, než se přihlásíme na hotelu, ubytujeme a než zjistím, že z balkonu jako jedna z mála lidí v hotelu vidím Eiffelovku. Ten Pantáta to ale vymyslel! Pořád mi to ještě nedochází a jelikož jsem nevěděla kam pojedeme, nemohu to vstřebat a celou noc se vrtím v posteli. Když ráno vstanu, jako první se jdu podívat na balkon, jestli tam fakt je. A byla! Ty tři noci a dva dny tam byly krásné (Pro Pantátu: tři noci a čtyři dny :)). Díky ideální poloze hotelu jsme vesměs chodili všude pěšky a nasávali tamní atmosféru. Moc se nám tam líbilo a určitě jsme tam nebyli naposledy.

DSC03509

DSC03434

IMG_1525

 

 

3 – Švýcarsko

Z Francie jsme vyjeli přímo do Švýcarska. Popravdě já opět netušila kam jedeme. Švýcarsko. Pantáta mě strašil, že budeme bydlet ve stanu. Naštěstí to dopadlo mnohem lépe, uytovali jsme se v útulném rodinném penzionu jehož název si nemohu zapamatovat (až ho dohledám, doplním sem odkaz :). Pan majitel byl moc milý 🙂 Povídali jsme mu, že jsme unavení a hladoví a jestli ještě vaří. Pořád jen opakoval OK, yes, OK, yes a usmíval se od ucha k uchu. V restauraci jsem měla problém si objednat, v jídelním lístku jsem rozuměla jen slovu tagliatelle, takže sem s nimi. Ráno jsme (opět) po vynikající snídani vyrazili na cestu.Přála bych vám tam být s námi. Ta atmosféra se nedá popsat. Když jsem se o to snažila, pantáta měl při čtení záchvat smíchu. Takže krávy se zvonečky, laviny, serpentiny a uzavřené cesty vynechám. Raději přidávám fotky úchvatné přírody.

DSC03667

svycarsko

DSC03677

4 – Lichtenštejnsko

Co je to za vlajku? Kde, že to jsme? Lichtenštejnsko? Popravdě jsem si v hotelu musela vygooglit něco bližšího o Lichtenštejnském knížectví. Obklopeni Alpami, vydali jsme se na krátkou procházku a zapadli do peřin. To byla naše poslední noc na dovolené v zahraničí.

Pantáta měl naplánované 3 etapy našeho výletu – společnou, mou (Paříž) a jeho. Jeho etapa byla jízda horskými průsmyky a vracečkami jako vystřiženými ze seriálu Top Gear. Bohužel jeho den se úplně nevydařil kvůli deštivému počasí a několika uzavřeným průsmykům (i když mám pocit, že měl radost i z toho, jak může po těch šílených serpentinách jet znovu zpátky).

Zpět jsme jeli přes Německo, Rakousko, Slovensko a domů do České republiky. Přijeli jsme po osmé hodině večer. Pan Dítě čekal ve dveřích s babičkou a samou radostí doslova výskal.

Kde jste byli vy a kam byste se rádi vydali? My bychom se rádi vrátili do kouzelného Švýcarska a také do Francie a Paříž, ta už bude navždy naše srdcovka!

IMG_1742

IMG_1743

IMG_1753

 

Náš výlet v číslech:

9 zemí jsme projeli- Německo, Lucembursko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Slovensko, Česko

najeto přes 3400 kilometrů

v autě jsme strávili kolem 40-50 hodin

Spali jsme na 4 různých místech v různých zemích

7 dní mimo domov

2 odpočatí rodiče, životní partneři, kteří se prý budou brát 🙂 ale o tom zase příště

 

Další články

Díky za každý komentář!