LIFE: Naše první Vánoce

IMG_7006

IMG_7001

Když jsem ještě bydlela s rodiči a bratrem, zdobili jsme stromeček na Štědrý den ráno. Bráška donesl ozdoby a stromeček ze sklepa, odsunuli jsme křeslo a vytáhli jsme umělý stromeček, který jsme začali zdobit většinou modrými, bílými a stříbrnými ozdobami. Pamatujete si na takové bílé plastové sněhové vločky? Ty jsme měli doma taky. U zdobení jsem pojídala cukroví a dívala jsem se na pohádky. Letos jsme zůstali doma a jelikož jsme plánovali cestu po svátcích za rodinou, ozdobili jsme si stromeček dříve. Mám ty rituály moc ráda, jak to je v každé rodině malinko jinak.

IMG_7012

Stromeček jsme ozdobili v předstihu. Pantáta nachystá stromeček, dá na něj světelný řetěz a já zdobím zbytek. Máme tradiční červené a slaměné ozdoby a nakrájený pomeranč. Štědrý den letos utekl rychleji než ty předchozí. Ráno jsme se chvíli váleli v posteli v povlečení se soby a sněhovými vločkami. Posnídali jsme vánočku a Pantáta šel na dárky. Balení mu trvalo, já jsem zatím uklízela a připravila jsem nám salát z polníčku s pečenou červenou řepou a kozím sýrem. Odpoledne se Pantáta pustil do přípravy večeře. Kapr a večeře celkově je (teď už bych mohla říct tradičně) v rukou pantáty. Ten strávil nad salátem a kaprem celé odpoledne. Huga jsme dali spinkat a v klidu jsme si vychutnali kapra. Když se Hugo vzbudil, nacpali jsme do něj neslavnostní bílý jogurt, převlékli jsme se a šli jsme se podívat ke stromečku.

IMG_7004

Ještě dodám, že náš Pantáta je nejlepší z nejlepších. Ohrožený druh. Tak si totiž říkáme. Ale o tom zase jindy. Celý den šířil ducha Vánoc, radoval se, zpíval, hopsal. To vše tak moc, že to chytlo i mě. Dokonce mi dal Pantáta úkol. Měla jsem patnáct vteřin na to, abych předvedla, jak moc se těším na večer. Začala jsem skákat, švidrat a křičet Vánoce, Vánoce. A pak jsem skočila na postel, dala pusu Pantátovi a pak už jsme byli zase dospělí.

IMG_7011

Pod stromečkem kupa dárků, všichni jsme měli obrovskou radost. Hugo měl největší radost asi z naší nové pánvičky, do které si házel dřevěné figurky a potom také z dálkového ovladače pro děti. Určitě vám sem dám příští rok (to to letí, co?) nějaké tipy na nákupy hraček pro prcky, protože to stojí za to. Rozbalování dárků za Huga nám dalo moc práce, unavilo nás to. Tak jsme se tradičně uvelebili na gauči, uspali prcka a podívali jsme se na pohádku v televizi. Další sváteční dny patří mezi ty hektické. Návštěvy babiček a dalších členů rodiny, rozbalování dárků, plná břicha…

IMG_7006

Na těch naších svátečních dnech bylo úplně nejlepší to, že  jsme trávili čas společně, jako rodina. Ukradli jsme si pro sebe chvilku, hráli jsme si s novými hračkami, procházeli jsme se, ládovali se dobrůtkami, povídali jsme si. Já doufám, že za těch pár dalších dní ještě něco stihneme. Rodina, zdraví, čas a přátelé, to je totiž nejvíc.

Continue Reading

Bydlení: Podzim v naší kuchyni

IMG_6224

Od půlky května se u nás bourá, přesouvá, opravuje a opravuje a opravuje a opravuje…Stále tomu hodně chybí. V současné době bydlíme v přízemí, kde máme provizorní obývací pokoj s postelí a krásnou novou a stále nedokonalou kuchyň.

IMG_6226

Podzim jsem dřív neměla ráda. Vadilo mi, že už je venku chladno. Ale letos jsem na rodičovské a mám čas vnímat co se kolem děje. Při procházce (čti při sprintu pro pečivo před zavíračkou) mi na hlavu spadnul kaštan. Asi osud. Pan Dítě je ještě malý, takže na mě mrčel v kočárku proč nejedeme. Ale na mě dýchlo dětství. Dítě nedítě, jako dítě jsem byla v tu chvíli já. Sbírala jsem kaštany dokud jsem neměla plný košík pod kočárkem. A po cestě jsem přemýšlela co s nimi…A právě díky jednomu ťukanci na hlavu se teď můžete podívat, co jsem s nimi vymyslela…

IMG_6224

IMG_6211

Šišky na poličce. Easy, simple and beautiful. Dýni jsem rozkrojila, vydlabala, vyložila igelitem (aby nezahnívaly okraje) a ozdobila větvičkami. Pár větviček je ze stromků a asi tři malé umělé jsem koupila u nás v květinářství po osmi korunách.

IMG_6220

IMG_6217

 

K našemu podzimu patří švestky, kaštany, sběr a pojídaní ořechů a jablíčka. Z jablek jsem kromě příkrmů už pekla i buchtu. Tu si právě teď spolu s kakaem vychutnáváme u krbu s nohama nahoře. Já jdu dopít kakao a vám přeji krásný podzim. Užijte si ho!

 

Continue Reading

Pojďte dál…aneb jak to u nás vypadá

IMG_5744

V současné době k nám bohužel nemůžeme nikoho pozvat. Ale vy máte to privilegium se k nám podívat na pár detailů.

Na blogu je rubrika Dekor, bydlení a DIY. Já pevně věřím tomu, že se brzy trošku rozroste a to proto, že před pár měsíci jsme začali s rekonstrukcí. Dnešní fotky tedy berte trošku s nadsázkou.

Rekonstruovat domeček, ve kterém jsme bydleli, bylo potřeba. Třicet let starý nábytek. Police a vitríny, ze kterých na mě broušené a jiné nádobí volalo o utření prachu. Ne, tohle já uklízet nebudu. To je nevýhoda toho, když nejdete do nového. O tom, že bude potřeba vyřešit bydlení jsme věděli dlouho. Ale nic se nedělo. Až do doby, kdy jsme se dozvěděli, že mi v břiše roste fazolka. Ta, ze které se vyklubal Pan Dítě (nová přezdívka od tatínka). Jenomže znáte to – tahanice ohledně vyřizování bydlení jsou zdlouhavé a jak to tak u nás bývá, nic nemělo hladký průběh. A tak jsme stihli akorát vystavět novou koupelnu, která byla dokončená v den, kdy jsme se vrátili z porodnice.

IMG_5483

Vždycky jsem si přála vintage kuchyni. Přišla mi naprosto nadčasová a hlavně útulná. Nemám ráda katalogové domečky, ve kterých nenajdete ani jeden osobní předmět. Taky bych doma chtěla starý kufr nebo truhlu, pařez namísto nočního stolku a další věci. Vintage kuchyně ale doma nebude. A to zkrátka proto, že teď jsme dva (kteří do toho můžou mluvit) a musíme dělat kompromisy.

IMG_5740

Ale…musím vám říct jednu věc. Kuchyně je zaměřená a jakmile vybereme spotřebiče, míří rozměry do výroby. A já můžu už teď prozradit, že novou kuchyň zbožňuju. Budu tam mít kuchyňský ostrůvek, který jsem si vždy přála a dokonce na něm budu vařit! Jelikož je domeček veliký, rekonstrukce patra bude zdlouhavá, ale spodní patro bude čekat na mé dekorace, věnce, květiny, vázy a vychytávky!

IMG_5739
Jediná věc, která ve spodním patře je – digestoř. Fotka trošku nakřivo – ale pětiměsíční prcek musel asistovat, tak jsem ho zavěsila na svou ruku a měla jsem volnou jen jednu.

A abych pravdu řekla, nejvíce inspirace čerpám na internetu. Třeba modrastrecha.cz je super. Najdu tam jak inspirace, fotky, tak se tam můžu poradit o tom, co zvolit za materiál, najít lidi se stejnou zkušeností, kteří poradí. Pinterest je také plný inspirativních fotek, hlavně pro DIY. A pokud si chcete sami něco vyrobit do domácnosti, mrkněte na pořad na stream.cz, který se jmenuje Vychytávky. My máme v cajku vchodové dveře (teda bez schodů), takže se brzy chystám vyrobit květinový věnec na dveře – sledujte pozorně blog! 😉

IMG_5746

Abych pravdu řekla, kuchyň už je zaměřená. Za dva měsíce nejpozději uvidím výsledek a hned jak ho uvidím já, mohla bych se podělit o další části našeho domečku. V současné době ještě finišujeme dekor pracovní desky a spotřebiče. Můj milý staví krbovou vložku a já se rozhoduju, jestli budu ladit do šeda nebo do odstínů krémové a hnědé. Hnědá se mi líbila dříve, šedá je má nová láska…

A kde čerpáte inspiraci vy? Pokud máte nějaký zajímavý odkaz, šup s ním do komentářů!

IMG_5744

Continue Reading

Proč bydlím tam kde bydlím a proč to tady mám ráda

IMG_5259

Musím se přiznat, že nejsem vesnický typ. Vyrůstala jsem v téměř desetitisícovém městě v paneláku. Po střední škole jsem se rozhodla zakotvit v Brně. To město mě okouzlilo. Bylo menší než Praha, ale bylo také plné památek a bylo zde stále co dělat. V Brně se to kulturními akcemi jen hemžilo a tak jsem se snažila ukořistit co nejvíce zážitků právě odtud. Po práci jsem se chodívala projít na Svoboďák (náměstí) nebo do parku Lužánky. Za ty roky jsem si k tomu městu vypěstovala hluboký cit, Nikdy tam nebylo úplně ticho a já tam potkala spoustu skvělých lidí.

8.listopadu 2011 jsem HO potkala. Naše první rande byla snídaně u McDonalds. Nebyl z Brna, takže jsme se vídali po večerech, v zimě jsme s návštěvami měli problém – lidé, se kterými jsme bydleli si nepřáli abychom se navštěvovali, takže jsme si asi po třech měsících vztahu pronajali v Brně pokoj. Naše první bydlení byla naprostá katastrofa. Rychle jsme odtamtud utekli a našli si skvělé bydlení kousek od centra…Ale za pár měsíců nám spolubydlící oznámili, že se budou stěhovat….a to byl ten zlom. Přítel mi navrhl, že na prázdniny půjdeme bydlet k němu na vesnici a od září si zase najdeme bydlení v Brně. Jak asi tušíte, další bydlení v Brně se již nekonalo….

IMG_5261

Začátky byly hodně těžké, zvykat si na bydlení v domečku, na zahrádku, na ticho, na to, že večer nemáte moc kam jít. Můžete utéct akorát do lesa či na pole…nebo do vinohradu…Po třech letech, které tady bydlím, musím uznat, že je tady krásně. Bydlím ve vesnici na jihu Moravy, do Brna to máme po dálnici třicet, čtyřicet minut. Za pět minut jsme na Slovensku, za patnáct v Rakousku. Když jsem tudy jela poprvé, překvapilo mě, že každý má u domu vinohrad. Tenkrát jsem ani slovo vinohrad nepoužívala – říkala jsem vinice, ale tady se to nenosí 🙂

Postupem času jsem objevila to kouzlo bydlení tady. Jen otevřete dveře a jste na terase a můžete se opalovat nebo třeba grilovat s přáteli. Za domem máte malou zahrádku, kde zasadíte semínko a i když se o ni dál nestaráte, budete super velkou bio úrodu. Můžete mít bazén či bazének…máte nádherný výhled na lesy a kopce. Každé ráno vás budí nádherné paprsky vycházejícího sluníčka a pokaždé se nemůžete nabažit, protože žádný z těch dnů není stejný.

IMG_5615

Vesnice, ve které nyní bydlím, má přes 2 000 obyvatel. Je však něčím zvláštní od vesnic, které jsem do té doby znala. Vesnici jsem si dříve představovala jako několik polorozpadlých stavení s domácími zvířaty a obyvateli, kteří nosí otrhané tepláky, babičky se šátky na hlavách a dědečky s čaganem. Autobus zde projede dvakrát za den a lidé tu nemají práci, tak vysedávají na schodech místní hospody a popíjí pivo. To byla moje reálná představa vesnice, ve které jsem trávila v dětství část prázdnin. Teď mě napadá, že bych chtěla procestovat více krajů v naší republice a udělat si další obrázky o našich vesnicích…a teď už k té naší…

IMG_5267

Představte si vesnici na mírném kopci. Z jedné strany ji obklopuje potok a lesy plné divokých prasat a další fauny, civilizací nedotčená přírodní jezírka, mokřady..z dalších stran především rozlehlé vinohrady. Kdo nemá za domem vinohrad, jako by nebyl. Babičky jezdí v neděli do kostela na kole. Vlastně skoro všichni tady jezdí na kole. Tato malebná vesnička ctí tradice svých předků a nikdo nemůže říct, že zde není co dělat. Stále se něco děje. Plesová sezóna čítá sedm plesů, od jara do podzimu zde probíhají různé kulturní a folklorní akce. Ač ve mě vzpomínka na Brno občas vzbuzuje trošku smutek, jsem ráda, že bydlím právě tady. Samozřejmě, i tohle bydlení přináší svá negativa, ale nebudeme si kazit den 🙂

IMG_5255

 

IMG_5259

 

IMG_5271

Budu ráda když mi i vy napíšete kde a jak bydlíte a jak se vám tam líbí.

Continue Reading

Vila Tugendhat – Tip na výlet/ Tip na dárek

DSC04642

Rekonstrukce je v plném proudu a ještě nějakých pár let bude. Proto jsem se rozhodla vytrhnout svého milého z každodenních povinností a vzít ho na oslavu našeho výročí na nějaké super místo. Vzhledem k mému těhotenství jsem musela oželet nahřívání v nějakých lázních a zvolila jsem něco, kde jsme ještě nebyli – a to rovnou stavbu, která je zanesena jako kulturní dědictví UNESCO.

Kdo bydlí poblíž Brna, nebo se tam chystá, určitě může vstupenky zvolit jako dárek a měl by tam zavítat, protože i mě, jakožto naprostého nezaujatého historií a stavebnictvím nepolíbeného člověka, to zaujalo.

DSC04640

A teď něco o vile, kdo jste o ní ještě neslyšeli.

Greta a Fritz Tugendhatovi. Oba pocházeli z významých rodin židovského původu. Jako svatební dar obdrželi pozemek s výhledem na panorama Brna a k dispozici měli neomezený rozpočet na stavbu domu snů. Jo, kdo by si tohle nepřál….Díky neomezenému rozpočtu jejich nabídku na stavbu domu přijal architekt Ludwig Miese van der Rohe. Díky financím byla vila postavená rychle a celkový rozpočet se vyšplhal na neuvěřitelnou částku.  To bylo i díky použitým netradičním materiálům  a vychytávkám ve vile. Více nechci prozrazovat, jelikož vše se při výkladu dozvíte.

DSC04641

Ve vile rodina bydlela pouze osm let, poté se kvůli svému původu museli přestěhovat do zahraničí a již nikdy se zpátky nevrátili. Osobně mě překvapilo, že po opuštění vily nikdo ještě nedokázal docenit její hodnotu a docházelo ke značnému ničení vily. Představte si, že ve svém domě použijete ty nejlepší, nejdražší a nejkvalitnější materiály a poté se dozvíte, jak vám celé tohle dílo ničí lidé, kteří si tohohle neváží. Tím, že byla vila v devastujícím stavu a používala se k řadě účelů, proběhla v roce 2010-2012 rozsáhlá rekonstrukce. Všechen nábytek je vyroben způsobem a pomocí materiálů, které se vyráběly v té době. Takže křesla jsou opravdu vycpaná koňskými žíněmi apod.

Vila ve mne zanechala smíšené dojmy a pocity, nejvíce jsem byla zaujatá výkladem naší průvodkyně. Funkcionalistický styl bydlení asi není můj šálek kávy. Líbily se mi čisté, otevřené prostory, ale já jsem spíše příznivcem různých dekorací, vintage a cottage stylu, což by v tomhle domě nešlo. Pro mě nebyl ten dům útulným bydlením, ale věřím, že majitelé se tam cítili dobře.

Kdo jste tam byli, sdělte mi i vaše dojmy 🙂

DSC04642

Continue Reading