Sirotčí hrádek & Café Fara v Klentnici

Byla jsem konečně na výletě! Když jsem psala, že se chystám na Pálavu, psali jste, jak ji milujete. Já zdolala jeden z kopců Pálavských vrchů a díky té kávě to stálo za to (hihi…)!

 

Abych to vysvětlila. Je známo, že Pálavské vrchy rozhání často mraky. V neděli jsme vsadili na intuici a vydali se do obce Klentnice. Zaparkovat se dá kousek od zříceniny (pro lenochy nebo rodiče s dětmi) nebo na parkovišti v dolní části obce směrem k Pálavě (to se kousek projdete). Já zde byla už podruhé a vyzkoušela obě parkoviště – obě jsou fajn 😀

 

 

Bohužel, počasí nebylo nic moc (mraky) a bylo tam hodně lidí, takže fotky taky nejsou skvělé, ale to si přeci můžete vygooglit a spoustu věcí se taky dočíst.

 

Pohled na obec Klentnice

 

 

Aby bylo jasno, o čem píšu…Sirotčí hrádek je zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století. Tento hrad byl vybudovaný na skalách, mezi kterými je propast. Zachovalo se torzo hradní věže a paláce. K této zřícenině se váže také pověst – můžete si ji přečíst na tabuli u zříceniny nebo také použít svůj „smartfón“ a načíst si QR kód 😉  (Zkrácené verze z netu si nečtěte, stojí to za starou bačkoru.)

 

Odtud vidíte Pálavské vrchy

 

 Tak a teď k samotné túře – je tu spousta rostlinek i živočichů – vše pro nadšence přírody (mateřídouška, viděli jsme jakési zlatohlávky zlatohlavé). Louky zdejší Stolové hory spásají kozy – teda koza a kozel, takže pro městské typy je i na co koukat 😀 No a samotná zřícenina – výhled z okýnka a na Pálavu a na krásnou krajinu všude kolem. Co víc říct…jestli jste tam nebyli, tak byste si tam měli naplánovat výlet…a to i kvůli té kávě…..ale teď pár fotek…

 

 

Jackovi bylo zle z té cesty

 

 

Kdo to pozná? (mateřídouška)

 

Abychom se vrátili k té kávě….Cafe Fara v Klentnici – super…zaprvé je tato kavárna vychvalovaná v knize Vše o kávě od baristky Petry Veselé a za další – mají opravdu dobrou kávu. A co víc! Mají krásné interiéry, prostředí, milý a vstřícný personál…Říká se, že podle toalet člověk všechno pozná! Já se musím přiznat – z toalet v tomto místě jsem byla hotová! Stylové kovové splachovadlo – čistota, vůně. Dekorace pomocí sušené levandule a vonných levandulových tyčinek. Kvalitní ubrousky na utírání rukou – ne takové, kde se vám piliny nalepí na ruce a ještě vám pak smrdí ruce! No byla jsem nadšená!

 

Interiéry také skvělé. Můžete si při vychutnávání kávy, čokolády či degustaci vína půjčit ve zdejší knihovničce knížku a přečíst si o tom, co právě pijete. Kdybyste se chtěli něco víc dozvědět o kávě, můžete si zaplatit několikahodinový kurz přípravy kávy. Ve zdejším obchůdku si můžete nakoupit kávu, levandulové mýdlo (ach) či různé suvenýry.

 

Jídlo jsme bohužel neochutnali – káva byla skvělá. Já to poznám, když nemusím sladit a když mi nakreslí obrázek do pěny 🙂 No jo, jsem super znalec a gurmán….Čokoládu si můžete dát třeba Zotter Bio Fairtrade čokoládu mnoha příchutí – našim známým moc nechutnala, ale já se pokusím ji v Brně sehnat, protože mne tato příprava zaujala (čokoládovou tyčinku necháte rozpustit v horkém mléce).

 

Doporučuju navštívit stránky na facebooku nebo webové stránky. Fotku alespoň naší kávy a plechovky dodám později 😉

 

Výlet super, jsem ráda, že se pěší turistika mohla spojit s gurmánskými zážitky všech smyslů!

Další články

Díky za každý komentář!