Washi pásky/ Masking tapes inspirace

IMG_6566

Asi jste už o washi páskách z rýžového papíru či jiného materiálu slyšeli. Je to prostě jako papírová páska na malování, ale s tím rozdílem, že je vícebarevná, s nějakým nápisem či motivem….Ale jo…tak já prostě musím zkusit všechno…takže co? Takže jsem si je taky koupila! A hned dvě! A začala jsem lepit 😉

 

Nejdříve přišla na řadu zavařovačka, neboli naše nová vázička a lucernička – podle potřeby 😉 Na grilovačce vypadala na stole výborně 😉 A potom už to šlo samo…takže nic extra to není, ale snad se vám budou fotky líbit a třeba vás naladí na nějaký to tvořeníčko 😉

 

 

 Příští rok si zasadím levandulový lán…

 

 

 

 

Moje úschova kreativních a výtvarných potřeb 🙂 Zleva: Růžová krabice (nalezenec), Růžová krabička s kytičkami (Nanu-Nana), Pořadače (IKEA), Bílé krabice (od bot), Růžovo-bílá pruhovaná (IKEA)

 

IMG_6561

 

 Zkoušela jsem, zda je opravdu možné washi pásku odlepit a znova nalepit – ano, jde to. Zeleno-žluto-modrou, prostě barevnou washi pásku na obrázku výše vlevo, jsem dostala místo mašle na dárku od jedné kreativní osůbky. Opatrně jsem ji odlepovala a zbytky jsem ozdobila tyto pořadače.

IMG_6572

No a tady už vidíte můj deníček, do kterého jsem si před několika lety začala skládat básničky a kde jsem opisovala citáty, které se mi líbily. Na jednu z prázdných stránek jsem nakreslila louku, byla to předloha pro kreslení přáníčka 😉

IMG_6566

Continue Reading

Zámek Valtice + Cafe Liechtenstein

Je netypická zima, ale stále to s počasím ani se světlem není ono. Lidé spí, upadají do depresí a nemají k ničemu vůli.

Proto je potřeba nepropadat panice a sepsat si seznam míst, které byste chtěli navštívit. Já si takový seznam vedu necelé dva roky. Jsou tam místa či akce, které bych chtěla vidět a navštívit a také místa, která jsem již navštívila. Když se na seznam navštívených míst podívám, měla bych si uvědomit, že jich není málo, a že bych něměla být naštvaná, že tento víkend se nikam nepodívám….což stejně jsem. A jelikož má paměť mi moc neslouží, všude se snažím fotit.

Tím jsem vlastně oklikou chtěla sdělit, že si můžete napsat seznam míst, která se dají navštívit v zimě a snažit se tím nějak inspirovat – muzea, plesy, výstavy, divadla, aquaparky, kavárny a restaurace, sjezdovky…vždyť v našem okolí je toho tolik, že to nelze ani všechno stihnout….Třeba já se do divadla chystám už dva roky, do Prahy na pár míst už rok, do Francie několik let… 😀

 

Dnes bych chtěla napsat pár slov o výletu na Zámek Valtice, který bývá trošku opomíjený. Lednicko-Valtický areál láká podle mého názoru více návštěvníků na zámek v Lednici. Dalším navštěvovaným je také zámek v Mikulově…ale co ty Valtice? Nejlépe uděláte, když se tam sami vydáte 😉

 

Omlouvám se za kvalitu, foceno mobilem – Zámek Valtice

 

 

Valtice bývají označovány za Hlavní město vín, a já si myslím, že právem. Desítky vinných sklepů, vinařská škola, po celý rok akce s názem obsahujícím slovo ochutnávka. Byla jsem tam na akci Valtické vinobraní, kdy jsem upíjela víno z koštovačky za zpěvu skupiny Děda Mládek Illegal Band. Tentokrát jsem se tam však vydala na zámek do přilehlé kavárny, která výhrala v soutěži baristů Týdne kávy Brno 2013 – více si můžete přečist zde.

 

Cappucino z Cafe Liechtenstein

 

Dnešní zámek ve Valticích byl původně hradem, jeho vzhled se měnil stejně tak i funkce různých místností. Po válce byl zámek nejen vyrabován, ale přemýšlelo se, že s něj udělají továrnu. O zámku se také nesmělo hovořit, protože ležel v pohraničí a vojáci nechtěli turisty. Pokud vezmeme tyhle fakta v potaz, divím se, že zámek vypadá, jak vypadá. Na Seznam světového kulturního dědictví byl Lednicko-Valtický areál zapsán v roce 1996.

 

Nezapomenout na papuče 🙂

 

Prohlídka byla zajímavá, zvládly ji i menší děti a nebyla ani tak dlouhá ani tak nudná, jak jsem se na začátku obávala. Kafe po prohlídce za odměnu sedlo, spolu s procházkou kolem kašny, kde chtělo několik cizinců vyfotit, to byla zase trošku příjemná změna. Můžu jenom doporučit 😉

 

Má nejoblíbenější místnost 🙂

 

Continue Reading

Rešovské vodopády

 

Dnes bych ráda napsala něco o tom, kde jsme byli a kam si můžete i vy jít vyčistit hlavu 😉

Rešovské vodopády se nachází v Nízkém Jeseníku. Řeka Huntava pramení ve Stříbrných Horách.

 

 Parkování je možné na parkovišti asi 2km od vodopádů. Můžete se dopravit k nim a jít zase zpátky nebo se vydat stezkou z Rešova do Rešova, která má asi 10km. Je to taková okružní cesta podél vodopádů, která vás dovede zpět k autu.

 

 

 Je tam nádherná příroda, nohy můžete v létě smočit kde se vám zlíbí 🙂 Trasa je vhodná i pro rodiny s dětmi – měli jsme tam Jacka, 4letého prcka a 12letého chlapce a všichni jsme 10km trasu zvládli ve zdraví!

 Musíte si dávat pozor na mokré lávky a kameny, po kterých se také prochází!

Pod vodopády je vidět stará budova, která kdysi sloužila jako mlýn. Připadlo mi, jako bych se vrátila pár let v čase…

 

 

Já měla pohorky a jelikož bylo po děšti, procházela jsem s dítětem v náručí přes mokřiny a všem nám nožky promokly!

 

 

Bylo tam nádherně – když budete v okolí – klidně se tam vydejte! V okolí je spousta nádherných míst, kam se vydat (hrad Sovinec, Pradědova řezbářská galerie, Praděd, Karlova Studánka,…)  😉

Continue Reading

Sirotčí hrádek & Café Fara v Klentnici

Byla jsem konečně na výletě! Když jsem psala, že se chystám na Pálavu, psali jste, jak ji milujete. Já zdolala jeden z kopců Pálavských vrchů a díky té kávě to stálo za to (hihi…)!

 

Abych to vysvětlila. Je známo, že Pálavské vrchy rozhání často mraky. V neděli jsme vsadili na intuici a vydali se do obce Klentnice. Zaparkovat se dá kousek od zříceniny (pro lenochy nebo rodiče s dětmi) nebo na parkovišti v dolní části obce směrem k Pálavě (to se kousek projdete). Já zde byla už podruhé a vyzkoušela obě parkoviště – obě jsou fajn 😀

 

 

Bohužel, počasí nebylo nic moc (mraky) a bylo tam hodně lidí, takže fotky taky nejsou skvělé, ale to si přeci můžete vygooglit a spoustu věcí se taky dočíst.

 

Pohled na obec Klentnice

 

 

Aby bylo jasno, o čem píšu…Sirotčí hrádek je zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století. Tento hrad byl vybudovaný na skalách, mezi kterými je propast. Zachovalo se torzo hradní věže a paláce. K této zřícenině se váže také pověst – můžete si ji přečíst na tabuli u zříceniny nebo také použít svůj „smartfón“ a načíst si QR kód 😉  (Zkrácené verze z netu si nečtěte, stojí to za starou bačkoru.)

 

Odtud vidíte Pálavské vrchy

 

 Tak a teď k samotné túře – je tu spousta rostlinek i živočichů – vše pro nadšence přírody (mateřídouška, viděli jsme jakési zlatohlávky zlatohlavé). Louky zdejší Stolové hory spásají kozy – teda koza a kozel, takže pro městské typy je i na co koukat 😀 No a samotná zřícenina – výhled z okýnka a na Pálavu a na krásnou krajinu všude kolem. Co víc říct…jestli jste tam nebyli, tak byste si tam měli naplánovat výlet…a to i kvůli té kávě…..ale teď pár fotek…

 

 

Jackovi bylo zle z té cesty

 

 

Kdo to pozná? (mateřídouška)

 

Abychom se vrátili k té kávě….Cafe Fara v Klentnici – super…zaprvé je tato kavárna vychvalovaná v knize Vše o kávě od baristky Petry Veselé a za další – mají opravdu dobrou kávu. A co víc! Mají krásné interiéry, prostředí, milý a vstřícný personál…Říká se, že podle toalet člověk všechno pozná! Já se musím přiznat – z toalet v tomto místě jsem byla hotová! Stylové kovové splachovadlo – čistota, vůně. Dekorace pomocí sušené levandule a vonných levandulových tyčinek. Kvalitní ubrousky na utírání rukou – ne takové, kde se vám piliny nalepí na ruce a ještě vám pak smrdí ruce! No byla jsem nadšená!

 

Interiéry také skvělé. Můžete si při vychutnávání kávy, čokolády či degustaci vína půjčit ve zdejší knihovničce knížku a přečíst si o tom, co právě pijete. Kdybyste se chtěli něco víc dozvědět o kávě, můžete si zaplatit několikahodinový kurz přípravy kávy. Ve zdejším obchůdku si můžete nakoupit kávu, levandulové mýdlo (ach) či různé suvenýry.

 

Jídlo jsme bohužel neochutnali – káva byla skvělá. Já to poznám, když nemusím sladit a když mi nakreslí obrázek do pěny 🙂 No jo, jsem super znalec a gurmán….Čokoládu si můžete dát třeba Zotter Bio Fairtrade čokoládu mnoha příchutí – našim známým moc nechutnala, ale já se pokusím ji v Brně sehnat, protože mne tato příprava zaujala (čokoládovou tyčinku necháte rozpustit v horkém mléce).

 

Doporučuju navštívit stránky na facebooku nebo webové stránky. Fotku alespoň naší kávy a plechovky dodám později 😉

 

Výlet super, jsem ráda, že se pěší turistika mohla spojit s gurmánskými zážitky všech smyslů!

Continue Reading

Lasagne

IMG_5350

Ač jsem kuchařka začátečnice, ráda bych se s vámi poděliila o recept, který všem moc chutná a asi jej budu muset vařit častěji 🙂

 

Nevím, zda máte lasagne rády, já je jedla poprvé asi před rokem, a to se mi moc nepovedly. Letošní pokus byl mnohem lepší a chutnější. Pro začátečníky jako já mám i pár tipů 😉

 

IMG_5350

 

Co budeme potřebovat: 

  • balíček lasagní (nejlépe předvařených)
  • 750g – 1kg mletého masa (já měla 500g a bylo to málo)
  • rajčatový protlak
  • 4 – 7 rajčat
  • cibule
  • česnek
  • bazalka (či provensálské koření)
  • olivový olej
  • máslo
  • hladká mouka
  • mléko
  • muškátový oříšek
  • sýr (dle možností – parmezán, ale může být i plátkový sýr)

Postup:

 

Omyjeme rajčata a nakrojíme je podle obrázku. Do nádoby nalejeme vroucí vodu (můžeme připravovat i v hrnci na plotně). Podle originálního receptu bylo psáno, že rajčata stačí ponořit lžící do vody na několik vteřin. Já je tam nechala po celou dobu přípravy masa.

 

IMG_5353

 

Mezitím, co se rajčata „koupou“ si připravíme masovou směs. Oloupeme cibuli a nakrájíme ji na jemno. Na pánvičce rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm cibuli spolu s česnekem do zlatova. Poté přidáme mleté maso (pozor na podíl tuku, který v „mase“ kupujete, nejlepší je namlít si vlastní koupené maso). Maso je hotové, jakmile jde rozdělit od sebe. Potom přidáme rajčatový protlak.

Rajčata vyjmeme z vody a pomalu nožem oloupeme od nakrojené části. Mělo by to jít samo. Mě se to začalo dařit až u druhého rajčete. Poté jsem rajčata nakrájela na drobné kousky a přimíchala k masu. Přimíchala jsem provensálské koření a sůl podle chuti.

 

Dalším krokem je navrstvit lasagne. Já sice používám předvařené, ale pro jistotu je ponořím na několik minut do horké vody, aby trošku změkly a dalo se s nimi lépe manipulovat (bez namočení byly místy tvrdší). Vymažu pečící nádobu olivovým olejem a naskládám první vrstvu lasagní.

 

První vrstva je nachystaná, maso taky. Takže ještě zbývá vyhřát pečící troubu cca na 180 stupňů. Než se trouba nahřeje, připravíme si bešamel. Rozpustíme v hrnci máslo, tak cca 50g. Teď musíme postupovat rychle, aby se nám nic nepřipálilo. K rozpuštěnému máslu přimícháme tak dvě lžíce hladké mouky. Rychle mícháme až se vytvoří hustá kašička. Rychle nastrouháme muškátový oříšek a přilijeme za stálého míchání asi 500 – 600ml mléka. Jakmile bešamel zhoustne, vypneme plotnu a začneme vrstvit.

 

IMG_5356

 

Jak vidíte podle obrázku – vrstva lasagní, masová směs, bešamel – ten zajistí, aby těstoviny pěkně změkly. Další vrstva: lasagne, masová směs, bešamel. Poslední vrstvu tvoří lasagne, bešamel a vrstva sýru. Sýr je důležitý, protože pod ním bešamel vybublá jako pod pokličkou a díky tomu změknou i těstoviny. Pečeme asi 30 – 35 minut.

 

Dobrou chuť!

Continue Reading

Co jsem jedla v neděli

IMG_20130915_215538

Řekla jsem si, že budu jíst zdravě.

V pondělí mě kolegyně podarovala výbornou buchtou po polední pauze.

V úterý jsem si koupila po obědě banánový dezert.

Ve středu jsem si řekla, že dortíky se budu odměňovat pouze v pátek. Jako odměna za přežití pracovního týdne.

Ve čtvrtek jsem si opravdu nic nekoupila.

V pátek byl pátek. A tedy čas na něco sladkého. Mňam!

V sobotu jsem byla pozvaná do cukrárny na kávičku a zákuseček 🙂

V neděli jsem upekla buchtu já a zabalila ji do krabičky na další den….

 

Takhle ve stručnosti, abyste si dokázali představit můj denní režim. U nás v práci je spousta lidí posedlých zdravou výživou a tak jsem se jen tak zlehounka začala zajímat o to, co jím a piju. Jednou za týden bych ráda ukázala své (ne)zdravé snídaně a svačinky a třeba tím i někoho inspiruju k odhodlání žít lépe (i lépe než já).

 

Snídaně

Téměř celý svůj život, který si pamatuji, jsem snídala rohlík či chleba s nutellou či jinou napodobeninou, občas marmeládu nebo med a vyjímečně sladké cereálie s mlékem. No a nepustilo mě to. Když musím mít po ránu sladké (což je většinu času), sáhnu například po kaši. Mou první je jáhlová. A je docela dobrá. Ke kaši nakrájím ovoce, dám hrst lněných semínek či ořechů a posypu skořicí či zaliju medem. A sladká, relativně zdravá snídaně je tu! A pak hned zase není.

CAM00414

Svačina

Nejčastěji svačím ovoce – jablko nebo pomeranč. Fotit to snad nemusím, protože všichni víme, jak ovoce vypadá. Alespoň „z doslechu“.

Oběd

Nerada vařím, ale když mám jednou za týden čas a chuť, tak mě to i baví. Nedaří se mi jíst rybu každý týden, bohužel. Z ryb připravuji nejčastěji pstruha nebo lososa. Nesmí chybět rajčata, která konzumuji pouze pečená, kuskus a trocha něčeho zeleného. Protože co je zelené, to je zdravé.

IMG_20130915_215538

Svačina

Svačím nejčastěji koláčky nebo buchty, které upeču, ale tentokrát jsem odolala a dala jsem si zdravou tyčinku Lifebar. Nejsou v ní žádné ovesné vločky, které nesnáším. Po hromadě tyčinku drží datle. Jsou v ní také mandle a para ořechy, takže jen to nejlepší. Ale ta cena :/

IMG_20140206_193847

Večeře

Mozzarella, šunka (asi 92%masa), sýr a vejce. A hlavně – domácí špaldové housky! Špalda je prababička pšenice, věděli jste?

20140202_192939

 

Continue Reading