Offline

img_0452

Dokážete si představit, že nemáte ani chytrý telefon ani počítač? Ne jen na jeden den, ale několik týdnů… Dokážete si představit, že jste bez Facebooku, Instagramu, Emailu, prohlížeče a spoustu dalších „potřebných“ a určitě i „užitečných“ aplikací?

Ráno jsem vstala, popadla jsem telefon a ještě v posteli jsem „kontrolovala“ Facebook. Při snídani jsem se podívala, co je nového na Instagramu. Možná mi přišel nějaký (ne)důležitý email. A co, když se mezitím objevilo něco nového na Facebooku?

Ne, tohle bohužel není vtip. Je to realita všedního dne ve velké části našich domácností. I u nás to tak bylo. Dokud se mi nerozbil počítač. A pár dní na to i chytrý telefon.

img_0451

Musím vám říct, že prvních pár dní bylo mé nutkání kontrolovat okolní svět opravdu silné. Jak často se vy díváte na svůj telefon? Kolikrát za den se díváte na Facebook? Já jsem to dělala často. Najednou jsem byla bez telefonu a počítače a světe div se – nic se nestalo. Nevadilo mi to. Naopak, začal mě štvát Pantáta, který měl neustále v ruce telefon. Pomalu jsem si začala uvědomovat, kolik času denně mi internet zabírá. A to hlavní – proč spolu tak málo mluvíme  a raději sledujeme cizí životy na sociálních sítích? Proč nežijeme ty vlastní?

Možná jsem na rodičovské dovolené cítila potřebu neztratit kontakt se světem a svými přáteli. Ale kde je ta hranice, kdy bychom si měli říct DOST? Údajně nové informace uvolňují dopamin (hormon, který vyvolává pocit potěšení) v mozku a my tak máme potřebu neustále nové informace vyhledávat.

Bydlím na vesnici a řekla bych, že čas trávíme co nejvíce v přírodě. Ne v lese, ale například v parku, u vody. Sbíráme kaštany, pozorujeme ptáčky nebo ryby vyskakující z rybníka. Jo, Hugo sleduje i kanály i popelnice, ale co – objevuje svět. A já ho objevuju s ním. Ten svět, který jsem přehlížela s chytrým telefonem. K čemu je mi, že si někdo pořídil vázu jedné designérky, kterou nikdy mít nebudu? Abych měla zbytečně horší náladu? Není úsměv mého dítěte k nezaplacení?

A jak to se mnou nakonec dopadlo? Nebudu vám lhát. Jednou za den, jednou za dva dny jsem zkontrolovala Facebook a emaily, možná jsem prošla i pár stránek. Ale to bylo vše. Po návratu telefonu a počítače jsem offline ale nezůstala. Musím říct, že i přes den se na novinky podívám.Těžko odnaučíte někoho, kdo bloguje, snaží se fotit a má přátele daleko aby byl offline. Ale tento výpadek mi pomohl uvědomit si, co je důležité a že bychom měli žít náš život a trávit čas se svými blízkými. Když se mi vybije telefon nebo ho někde nechám ležet, tak ho nehledám a nezapínám. Umím být i bez něj. I Pantáta si o svátkách vychvaloval, že mám vypnutý telefon.

Takže moje rada zní: Odpojte se. Alespoň na chvíli.

Další články

Díky za každý komentář!