2!

jakub

Na blozích se často řeší oslavy narozenin, dorty, balónky a ozdoby. Nebo to, kolik slov už dítě umí a co všechno dokáže. Dnes má Pan Dítě dva roky. A já chci své řádky věnovat našemu synovi a říct vám o tom, co všechno naučil on mě…

Strachu

Už samotné čekání na jeho příchod mě naučilo mít o někoho strach. Ten strach rostl každým dnem a myslím a doufám, že se ho nikdy nezbavím. Už nějakou dobu spí ve svém pokoji  a když se v noci vzbudí a začne plakat, okamžitě mi začne bušit srdce a běžím za ním. Ano, když spadne na zem, snažím se dělat, že se nic neděje. Ve skutečnosti ale zkoumám každý milimetr jeho bolístky, abych se ujistila, že se opravdu nic nestalo. Nedávno jsem četla jednu knihu. Hlavní hrdinka se tak bojí o svého syna, že si kvůli němu nechá několikrát zastavit srdce. Při jejím čtení jsem měla takový strach o něj, že jsem ji musela dočíst během pár dní. Abych se o něj nebála tak moc. Ani nevíte kolik nocí jsem probděla, abych kontrolovala, jestli dýchá. Abych mu mohla pomoct, když mě bude potřebovat. Kolikrát jsem se vzbudila jen proto, abych to naše miminko zakryla a nebyla mu zima. Tak moc se o něj bojím. Vždycky se budu bát.

jakub2

Lásce

Taková nálož lásky se snad nedá ani zvládnout. Nejraději Hugo skočí k nám oběma do náruče a chce si dávat společné pusinky. Moje láska je ta, která hoří plamenem co nikdy nevyhasne. Ač se někdy stydíme dávat najevo své city, tak s dětmi je to jiné. Celý den bych mohla poslouchat jak říká: Maminko, mám tě rád. Nebo to jeho: „Mamimo, mijuju.“ Láska je tak silná, že ve chvílích, kdy dítě trpí bych si to s ním vyměnila.

Žít pro ten okamžik

Když jsem chodila do práce, znala jsem vstávání, práci, jídlo, úklid a spánek. Sem tam výlet a nějakou akci. Pořád jsem někam spěchala. Ale teď? Žehlení počká (ano, sušičku nemáme a já žehlím), já si raději lehnu se svým synem do postele a nechám se štípat na krku. Tak moc si užívám každý okamžik s ním a s rodinou, snažím se ty okamžiky vrýt do paměti. Jak srandovně krčí nos. Jak tím svým malým prstíčkem ukazuje tytyty. Jak se tulí s naším psem. Také si užíváme každý okamžik venku. Všímali jste si při cestě do práce či z práce obyčejných věcí? Pozorujeme zvířata a rostliny a zkoumáme každý kámen. A úplně nejraději se koukám na nebe.

IMG_1197

Trpělivosti

Ano, jako rodič dost často vybouchnu i zbytečně. Ale jedna z věcí, kterou jsem se naučila je trpělivost. Jsou věci, které chtějí svůj čas a moje rozčilování opravdu ničemu nepomůže. Většinou se nemusím ani nijak přemáhat. Prostě se usměju a čekáme. Jsou totiž věci, které nás rodiče štvou, ale můžeme si za to sami. Nejdřív tedy hledám chybu u sebe.

Prioritám

Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla jsem si uvědomila tu nejdůležitější věc. Jako bezdětná jsem to často podceňovala a zlehčovala. Myslela jsem si, že přát někomu zdraví jsou klasické zdvořilostní fráze. Pro někoho možná ano. Ale až s Hugem jsem si uvědomila, jak moc je důležité. Čert vem materiální statky, hodnoty, myšlenky a zážitky si musíme utvářit sami. Tam je klíč k našemu štěstí. Nesrovnávejme se s jinými, nechtějme být jako oni. Pokud se smíříte sami se sebou, budou vám ostatní buřt. Dozrajte. A rozvíjejte se vnitřně. To mě naučil tak malý človíček.

Je dalších milion věcí, kterým mě Hugo naučil. Vlasně se od něj učíme každý den. Učíme se být upřímní, milovat, dávat lásku najevo, omluvit se, věnovat se jeden druhému, být si nablízku, stát pří sobě, hrát si, odlehčovat situace, mít nadhled, zvládat stresové situace…taky se učím timemanagementu (schválně, kolik věcí stíháte za hodinu?)… Co naučily vaše děti vás?

Pro všechny děti, které nás dělají lepšími! Pro všechny děti, které nás milují se vším, co k nám patří.

Martina

jakub

 

 

Další články

2 komentáře

  1. Krásný článek. Pod mnoho myšlenek bych se mohla podepsat a rozhodně souhlasím s tím zdravím. Během posledního roku jsem si právě zdraví začala opravdu upřímně vážit a nebylo to jen v souvislosti se zdravím mého syna.

    1. Děkuji. Je pravda, že věty, které jsme dříve vnímali jako otřepané fráze a klišé jsou najednou pravdou pravdoucí a ztotožňujeme se s nimi.

Díky za každý komentář!